Postní strava se vyznačovala tím, že byla bezmasá a téměř nemastná. Po postním období naopak přicházely dny štědrosti. V některých oblastech bylo tradicí dělat na Květnou neděli ptáčky z kynutého těsta, jako symbolické přivítání návratu ptactva z teplých krajin. Jinde se zase péci nesmělo, aby nezaschl květ stromů.

Několik tipů na sestavení Velikonočího jídelníčku:

Modré pondělí:

Polévka “Stirka”, karbanátky, knedlík a modré zelí jako salát.

Žluté úterý:

Jáhlová polévka, čočka s vejci uvařenými natvrdo a brambory.

Škaredá středa:

Bramborová polévka, kynuté knedlíky plněné povidly

Zelený čtvrtek:

Uzená polévka s kroupami, uzené maso, špenát, brambory

Velký pátek:

Chlebová polévka z podmáslí (nebo Staročeská chlebová polévka s houbami), pospulka (hrách a kroupy) nebo rýže vařená v mléce s kompotovaným ovocem.

Bílá sobota:

Hovězí polévka s nudlemi, vařené hovězí maso, cibulová omáčka zjemněná smetanou a brambory.

Boží hod velikonoční:

Hovězí polévka s játrovými knedlíčky, kůzle pečené s nádivkou, brambory a polníček jako salát.

Velikonoční pondělí:

Rýžová polévka, vepřové kotlety smažené jako řízky, knedlík, zelí

Jídelníček od Zeleného čtvrtka:

Zelený čtvrtek:

Oběd: cibulová polévka, jidášky z medového těsta (jidášky kynuté pod vodou)
Večeře: plněné brambory se špenátem

Velký pátek:

Oběd: bramborová omáčka
Večeře: velkopáteční rybí klobásy

Bílá sobota:

Oběd: vejce nakyselo
Večeře: velikonoční nádivka, hlávkový salát

Boží hod velikonoční:

Smažené kůzle, bramborová kaše, hlávkový salát s vejci natvrdo

Varianta:

Bílá sobota:

Večeře: velikonoční nádivka s celerovým nebo hlávkovým salátem

Boží hod:
Oběd: Hovězí polévka s játrovými nebo máslovými knedlíčky, hovězí maso obložené, sardelová omáčka, frankfurtská telecí kýta s knedlíkem nebo domácími nudlemi nebo s bramborem, kompot, horský dort nebo citrónový koláč, čerstvá káva.

Po čase ale zjistí, že je možné moučník vylepšit, a upraví si recept podle své chutě a fantazie. Přesně tak je to iv mém případě. Nejdříve si nastuduje několik receptů a vyberu jeden, podle kterého moučník připravím, když ho už peču podruhé, zda potřetí, vždy něco přidám, něco ubere, a je z toho nový zajímavější a hlavně chutný koláček.Nejnovější jsem zlepšila sacherovú dort, a ráda bych se s Vámi podělila o mou zkušenost.

Na přípravu těsta potřebujeme následující suroviny: 8 vajec, 150g polohrubé mouky, 150g moučkového cukru, 200 g hořké čokolády, 100g másla, prášek do pečiva, trochu citrónové šťávy. Na polevu si připravíme: 200g hořké čokolády, 100g cery (nebo jiný ztužený tuk). Kromě toho budeme potřebovat meruňkový džem, šlehačku, 50 ml mléka, 100g hořké čokolády.

A jak budeme postupovat? Nad parou si rozpustíme hořkou čokoládu s máslem a necháme vychladnout. Žloutky utřeme s polovinou cukrem a dvěma lžícemi vlažné vody.Bílky ušleháme dotuha a přidáme druhou polovinu cukru a citrónovou šťávu. Přidáme žloutkovou pěnu, čokoládovou směs, mouku, prášek do pečiva, lžíci solamylu a slehla promícháme. Vylijeme do dortové formy, pečeme při 180 ° C 20-25 minut.

Upečený dortový korpus necháme vychladit a následně překrojíme na polovinu, natřeme silnější vrstvu džemu, spojíme. Nad párou rozpustíme hořkou čokoládu s cero a směsí natřeme vrch a okraje dortu. A to nejlepší až na závěr. Těsně před podáváním si rozpustíme hořkou čokoládu s mlékem (vznikne nám hustá voňavá směs) a touto ještě teplou směsí polijeme každý kousek dortu a dozdobíme šlehačkou. Výborná sacherová torta je na světě! Přejeme dobrou chuť!

Přidáme sekanou petrželku nebo pažitku a usekaná natvrdo vařená vejce. Hmotu necháme vychladnout a tvoříme z ní oválné krokety. Obalíme je v mouce, vejci a ve strouhance a smažíme na oleji. Servírujeme se špenátem nebo dle chuti s jinou zeleninou či zeleninovým salátem a bramborovou kaší.

Ingredience:

20 g másla
2 lžíce polohrubé mouky
trochu mléka
5 vajec
mouka na obalování
strouhanka
olej na smažení
petrželka
sůl

Typickou byla např. Polévka z jarních bylinek, která se připravuje z mladých lístečků opence, fialek, chudobek, jahodníku, kopřiv, řeřišnice a dalších, které byly se v daném kraji vyskytovaly.

O Velikonocích pak došlo na polévky masité. Vzhledem k tomu, že hlavním velikonočním pokrmem je jehně, vařila se polévka z kostí a vnitřností nebo z jehněčího masa.

Pokud připravujeme drůbež, jde o polévku drůbkovou nebo o vývar z drůbežího masa. Vyzkoušejte o svátcích některou z tradičních velikonočních polévek, které najdete v našich receptech.

Nachystanou směs zalijeme červeným vínem a dáme vařit. Vaříme, dokud kaše nezhoustne. Na samý konec pak přidáme ještě nasekané ořechy.

Ingredience:

Směs sušeného ovoce - meruňky, višně, švestky, jablka, hrušky, pistácie, vlašské ořechy, mandle, čerstvé fíky - vždy 100 g
lžička mleté skořice,
litr sladkého červeného vína

Z bílků ušleháme tuhý sníh a přidáme do něj zbylý cukr. Sníh spolu s moukou lehce vmícháme do utřené směsi a vypracujeme těsto. Větší beránkovou foemu vymažeme máslem, vysypeme strouhankou, těsto urovnáme a pečeme ve vyhřáté troubě asi 45 minut.

Upečeného beránka pocukrujeme nebo poléváme citrónovou polevou.

Ingredience:

300 g poluhrubé mouky
250 g pískového cukru
citrónová kůra
citrónová šťáva
vanilka
7 vajec